Disassembler

Artificial intelligence is no match for natural stupidity.
28října2014

Ubuntu 14.10, SLES 12 a jiné novoty


Před pár týdny mě nadchlo Windows 10 Technical Preview a zmiňoval jsem, že brzo také vyjde nový release mnohými oblíbené a mnohými nenáviděné distribuce Ubuntu. O pár dní později se s novou major verzí přidal i SUSE Linux Enterprise Server, tak jsem si dnes udělal hezké testovací dopoledne, abych zůstal v obraze.

S Canonicalem na vrabce


Nuda, nuda, šeď, šeď. Ubuntu 14.10 Utopic Unicorn je tak strašně nezajímavý release, že kdyby byl ještě o chlup méně zajímavý, nedivil bych se, kdyby ho Canonical úplně zapřel a raději se věnoval 15.04. Bohužel release cyklus byl už jednou nastaven tak, že nová verze je každého půl roku ať se děje, co se děje. I když se nic neděje.

Během půl roku od vydání 14.04 LTS neproběhla žádná zásadní změna v návrzích systémů, nestalo se nic zajímavého ve světě GUI a okenních manažerů a nevyšla žádná nová major verze široce používaných aplikací, knihoven nebo služeb. Btrfs, o kterém se rozepíšu za chvíli, se tváří jako stabilní, ale pořád se k nasazení do produkce příliš nedoporučuje. Mir začíná pomalu vypadat jako vaporware. NetworkManager a PulseAudio pořád stojí za starou bačkoru. A systemd je pořád systemd. V nové verzi Ubuntu tedy není opravdu nového vlastně vůbec nic. Pro ilustraci, jak takové „nic“ vypadá, jsem si vyrobil tabulku porovnání verzí balíků, které jsou pro mě zajímavé tím, že se jedná buď o serverové služby, které používám, nebo o důležité systémové knihovny, na nichž závisí hromada dalších aplikací. Porovnával jsem vždy verzi přítomnou v 14.04 LTS s verzí v 14.10 a také s poslední dostupnou stabilní verzí v době psaní článku. Ze značení verzí jsou ostříhány všechny znaky a patche přidané správci balíčků.

Balík          Verze: Trusty        Utopic          Poslední stabilní      Changelog
------------------------------------------------------------------------------------
amavisd-new           2.7.1    ->   2.7.1       |   2.10.0             |   http://www.ijs.si/software/amavisd/release-notes.txt
apache2               2.4.7    ->   2.4.10      |   2.4.10             |   http://www.apache.org/dist/httpd/CHANGES_2.4
clamav                0.98.1   ->   0.98.4      |   0.98.4             |   https://github.com/vrtadmin/clamav-devel/blob/master/ChangeLog
dovecot               2.2.9    ->   2.2.9       |   2.2.14             |   http://dovecot.org/oldnews.html
fail2ban              0.8.11   ->   0.8.13      |   0.9.0              |   http://www.fail2ban.org/wiki/index.php/ChangeLog
gcc                   4.8.2    ->   4.9.1       |   4.9.1              |   https://gcc.gnu.org/gcc-4.9/changes.html
libgtk-3*             3.10.8   ->   3.12.2      |   3.12.2             |   http://www.gtk.org/download/linux.php
libwayland-server     1.4.0    ->   1.5.0       |   1.6.0              |   http://wayland.freedesktop.org/releases.html
libgl*-mesa           10.1.3   ->   10.3.0      |   10.3.1             |   http://www.mesa3d.org/relnotes.html
libvirt0              1.2.2    ->   1.2.8       |   1.2.9              |   http://libvirt.org/news.html
libqt5*               5.2.1    ->   5.3.0       |   5.3.2              |   http://qt-project.org/wiki/Category:Release
linux-image-generic   3.13.0   ->   3.16.0      |   3.17.1             |   https://www.kernel.org/
mariadb-server        5.5.36   ->   5.5.39      |   5.5.40 (10.0.14)   |   https://downloads.mariadb.org/mariadb/+releases/
mysql-server          5.5.40   ->   5.5.40      |   5.5.40 (5.6.21)    |   http://dev.mysql.com/doc/relnotes/mysql/5.6/en/news-5-6-21.html
openssl               1.0.1f   ->   1.0.1f      |   1.0.1j             |   https://www.openssl.org/news/openssl-1.0.1-notes.html
php5                  5.5.9    ->   5.5.12      |   5.5.18 (5.6.2)     |   http://php.net/ChangeLog-5.php
postfix               2.11.0   ->   2.11.1      |   2.11.3             |   http://www.postfix.org/announcements.html
postgresql            9.3.5    ->   9.4~beta3   |   9.3.5              |   http://www.postgresql.org/docs/
pure-ftpd             1.0.36   ->   1.0.36      |   1.0.36             |   http://www.pureftpd.org/project/pure-ftpd/news
python                2.7.5    ->   2.7.8       |   2.7.8              |   https://www.python.org/downloads/
python3               3.4.0    ->   3.4.2       |   3.4.2              |   https://www.python.org/downloads/
samba                 4.1.6    ->   4.1.11      |   4.1.13             |   https://www.samba.org/samba/history/
spamassassin          3.4.0    ->   3.4.0       |   3.4.0              |   http://spamassassin.apache.org/news.html
util-linux            2.20.1   ->   2.25.1      |   2.25.2             |   https://www.kernel.org/pub/linux/utils/util-linux/
xserver-common        1.15.1   ->   1.16.0      |   1.16.1             |   http://www.x.org/releases/individual/xserver/
zoneminder            1.26.5   ->   1.26.5      |   1.27.0             |   https://github.com/ZoneMinder/ZoneMinder/blob/master/ChangeLog

Pokud tedy váš stroj bez problémů funguje na 14.04 a potřebujete, aby fungoval i nadále, není tedy žádný pádný důvod k upgrade. Aktualizace být užitečná, pouze pokud používáte relativně nové zařízení s hardwarem nepodporovaným staršími verzemi linuxového kernelu nebo některou z grafických knihoven. A pokud raději trávíte svůj volný čas lovením segfaultů v bleeding-edge verzích software, pak pravděpodobně nepoužíváte Ubuntu, takže je vám taková tabulka docela ukradená. Canonical navíc počínaje verzí 13.04 skrouhl délku podpory u non-LTS verzí z původních 18 měsíců na 9, což efektivně znamená, že na jaře musíte aktualizovat na 15.04, ať v ní bude cokoliv, jinak budete od července bez bezpečnostních (a samozřejmě jakýchkoliv dalších) aktualizací, což se vzhledem k událostem letošního roku nejeví jako příliš dobrý nápad.

SLESte z toho lustru, Donalde...


SUSE Linux Enterprise Server 12 toho naopak nového přinesl poměrně dost. OpenSUSE ani SLES nepatří k distribucím, o které bych se nějak výrazně zajímal. I přesto, že user-friendlyness je na vynikající úrovni, připadá mi, že uživatelská základna je daleko méně početná a není v ní tolik lidí, kteří zkurví, na co sáhnou, takže ani různá fóra a dokumentace se SUSE kdovíjak nepočítají. Dobrým vzorkem budiž StackOverflow, kde je tag ubuntu obsažen v 19000 dotazech, ale sles, suse a opensuse se v součtu plácá někde kolem 600.

Ale zpět k nové verzi. SUSE nezůstalo pozadu a po OpenSUSE 13 a RHEL 7 přešlo kompletně na systemd. Aby těch nešťastných rozhodnutí nebylo málo, jako výchozí souborový systém byl zvolen btrfs. SUSE je vůbec takovej divnej patron. Vypadá, že všechno opisuje u konkurence, ale tak, aby to nevypadalo úplně stejně. Správce balíčků Zypper vs. Yum. Nový Wicked pro správu sítí a síťových rozhraní vs. zrůdička s názvem NetworkManager. Výroba OS image s KIWI vs. kickstart. MariaDB jako náhrada MySQL (SUSE alespoň nabízí verzi 10.0 narozdíl od Red Hatu, který se spokojil s 5.5). Nový a lepší high-availability clustering, integrace cloudových technologií, Docker, atd. A ve finále již zmíněná výměna ext4 za něco jiného a výměna initu za systemd. Všechno z toho jsem už nedávno někde viděl. Když tedy pominu ten systemd, který už jsem hejtoval u Red Hatu, tak bych si alespoň rád rejpnul do btrfs.

Btrfs


Btrfs, neboli B-tree file system je relativně nový souborový systém, který je výplodem kolektivního úsilí několika velkých firem. Jedná se o copy-on-write systém nabízející širokou škálu funkcí, toleranci chyb a snadnou správu, ale ve skutečnosti se zdá být trochu překombinovaný, takže většina těchto firem se jej stále zdráhá prohlásit za připravený k produkčnímu nasazení. Btrfs v sobě kombinuje funkce podobné těm z LVM - vytváření logických (pod)oddílů, vytváření snapshotů, dále kompresi dat, kvóty, podporu více zařízení á la ZFS (mirroring, striping, jednoduchá a dvojitá parita), deduplikaci shodných bloků, slibuje efektivnější využití místa při ukládání malých souborů, rychlejší kontrolu konzistence, efektivnější inkrementální zálohování, nakrmení hladovějících, vyléčení všech chorob a nastolení světového míru. Jestli to SUSE vyjde a btrfs se ujme, bude to určitě zajímavý posun ve vývoji souborových systémů, ale stejně jako se všemi ostatními převratnými technologiemi, adaptace bude tak pomalá, že zastará dříve, než bude označen jako stabilní. A stejně jako milé systemd, i btrfs potřebuje hromádku speciálních nástrojů nad rámec standardních linuxových utilit jako jsou df, fdisk a podobné, čímž je jeho ovládání, a tím pádem i přijetí old-schoolovými unixovými adminy, ještě obtížnější. Na druhou stranu, old-school admini za pár let začnou být pomalu nahrazováni lidmi, jejichž rok narození začíná dvojkou, takže možná právě teď je ta pravá chvíle něco změnit. Uvidíme.