Disassembler

Artificial intelligence is no match for natural stupidity.
24březen2016

Recenze: Stardew Valley


Stardew Valley

Nejen prací je člověk živ. A občas mám té práce tak akorát po krk, takže všeho nechám a jdu se trochu odreagovat do virtuálních světů. Poslední recenzi počítačové hry jsem napsal v červnu 2012. Ne že bych od té doby nehrál nic zajímavého, ale nikdy mi nezbyl čas na to, abych se o ní rozepsal. A také mě asi žádná z her tolik nepřekvapila a nepředčila má očekávání jako právě Stardew Valley.

Indie až na dřeň


Hurá do práce
Hurá do práce

Na Stardew Valley jsem natrefil náhodou, když na mě číhala ve frontě na Steamu. Předesílám, že nemám rád pixel art a v dnešní době jej považuji za ubohou praktiku indie developerů, umožňující odrbat grafiku na minimum, která se posléze stala mainstreamem. I „malé“ 2D hry mohou mít perfektní grafiku bez uchylování se k pixel artu. Napadá mě třeba Kindom Rush, Magicka, Trine, Botanicula nebo třeba Limbo, u kterého by takové rozhodnutí učinilo hru prakticky nehratelnou. Nicméně mě Stardew Valley svým popisem a screenshoty zaujalo natolik, abych hru alespoň vyzkoušel a případně přenechal přítelkyni, která je i přes občasné masakrování supermutantů rotačním kulometem nebo partičku Borderlands, spíše casual gamer. Po první odehrané půlhodině jsem však pochopil, proč právě u téhle hry mi nějaké pixely zas tolik nevadí. Stardew Valley se totiž vůbec nesnaží stavět na grafické stránce, ale místo toho je nehorázně prošpikováno hromadou různých důmyslných, vzájemně se doplňujících herních mechanik, na kterou je celá audiovizuální stránka jen lehce posazena. Velice často se při hraní snažím myslet jako programátor a zkouším přijít na to, jak bych tu či onu věc implementoval já, kdybych něco takového programoval. A právě v tomhle mě Stardew Valley naprosto uchvátilo, protože kompletně celá hra – design, grafika, hudba a hlavně pak i programování – pochází od jednoho jediného člověka, kterým je Eric Barone aka ConcernedApe. Rozhodně si tímto počinem vysloužil můj obdiv. Zvláště pak, přihlédnu-li k tomu, že hra je naprogramována v C#, mém nejoblíbenějším jazyce.

Jack of all trades


Dole v dole
Dole v dole

Stardew Valley začíná tak, že se jako korporátní pohůnek znuděný velkoměstem rozhodnete se vším švihnout a odjet na venkov, na farmu, kterou jste zdědili po prarodičích. Ač na první pohled vypadá, že jde o roztomilou hříčku pro děti, nenechte se zmást. Skrývá se za ní nelítostný simulátor time managementu a ekonomického rozvoje, při kterém musíte sled svých akcí plánovat daleko dopředu. Každý den totiž začíná ve vašem domečku na farmě a stejně tak musí i skončit, jinak někde padnete únavou a můžete přijít o část svých peněz nebo předmětů v inventáři. Za herní den, který trvá 13,5 skutečných minut, pak můžete provádět nepřeberné množství akcí, které v průběhu onoho dne rozhodně nemáte šanci stihnout všechny. Musíte se tedy rozhodnout, jestli se budete věnovat farmaření a půjdete obdělávat půdu, sázet nebo sklízet plodiny, zalívat, síct seno a krmit a obhospodařovat zvířata, anebo jestli se budete věnovat něčemu úplně jinému. Díky systému počasí, který ve hře je, se může stát, že se vzbudíte do deštivého dne a plodiny tak zalévat nemusíte. Můžete jít třeba rybařit, kácet stromy, socializovat se se sousedy nebo jít na trestnou výpravu do dolu, kde si nakutáte rudy a drahokamy a pobijete příšerky, které se vám v tom snaží zabránit. Každá z možností je svým způsobem unikátní, takže celé Stardew Valley působí jako několik různých, na sobě závislých a důmyslně zkombinovaných miniher. A právě to činí celou hru dostatečně rozmanitou, aby hra vydržela být zajímavá a zábavná několik desítek, možná i stovek hodin. Systém ročních období pak celou situaci kolem farmaření dále komplikuje, protože některé plodiny je možno pěstovat jen v některých obdobích. Stejně tak je potřeba se předzásobit na zimu, nechat si za těžce vydřené penízky postavit silo a zavčasu sklidit dostatek obilí, aby vaše zvířata nestrádala. V zimě pak můžete plundrovat důl a nechat si u kováře vylepšit nástroje, které jste po celý zbytek roku prakticky nemohli dát z ruky.

Leze, leze po železe


Jo jo, Disassembler je prostě nejlepší
Jo jo, Disassembler je prostě nejlepší

Dále bych vyzdvihl systém postupného odemykání nových lokací, receptů a dovedností, která hráče pobízí k tomu, aby veškeré herní možnosti skutečně využíval. V prvopočátcích, než se hráč rozkouká, je celkem jednoduché intuitivně přijít na to, jak fungují základní věci jako farmaření, sbírání předmětů, komunikace s NPC a pohyb po mapě. Pak se hra začne zesložiťovat a nenásilnou formou zpřístupňovat hráči nové možnosti a učit jej nové věci. Celý systém odemykání je opět doprovázen nějakým příběhem nebo událostmi, které v celkovém měřítku dávají celkem smysl. Například se můžete dozvědět užitečné tipy ohledně farmaření z televize a knih v knihovně. Recepty opět můžete okoukat v televizní show o vaření anebo se spřátelíte s některými z dalších obyvatel vesnice a oni vám své oblíbené recepty pošlou poštou. Další poměrně komplexní systém odemykání je ztvárněn v podobě zašlého a rozbitého komunitního centra, které postupně opravujete a dáváte do kupy tím, že darujete balíčky s předměty lesním skřítkům. Vytvoření takového balíčku ale opět vyžaduje zvládání všech aktivit, které hra nabízí. Samozřejmě vás ale hra nenutí cokoliv z toho dělat a klidně můžete zůstat pouze u jediné aktivity a díky perfektně vyváženému systému hodnot zboží nebudete mít problém se uživit. Samotnou kapitolou jsou pak veškeré sociální interakce s obyvateli Stardew Valley, ve kterém se vaše farma nachází. Pouhou komunikací s NPC u každého z nich získáváte body. Můžete je také dvakrát do týdne obdarovat, čímž si zajistíte další nárůst oblíbenosti, zejména pak pokud NPC obdarujete v den jejich narozenin. Samozřejmě ne všechny dárky budou přijaty s povděkem. Asi byste taky nebyli odvázaní, kdyby vám někdo daroval slizkou mořskou řasu. Postupné zvyšování oblíbenosti pak odemyká přístupy do místností a budov, kam vás jejich obyvatelé normálně nepustí a také tu a tam spouští různé scénky, které doplňují celý příběh Stardew Valley. A pokud se vyšplháte až na samotný vrchol oblíbenosti, máte možnost některé NPC pojmout za svého druha nebo družku a ono vám pak bude pomáhat s vaší každodenní prací na farmě. Body oblíbenosti lezou velice pomalu, takže to množství času a potenciálního výdělku, který musíte obětovat, abyste mohli svého miláčka požádat o ruku, navozuje velmi reálné pocity. A když už mluvím o postavách, ještě zmíním, že se mi velice líbí, jak komentují věci, které se udály nebo které teprve nastanou. Například se těší na svátky nebo festivaly, které se uskutečňují dvakrát během ročního období a posléze na ně vzpomínají. Jen taková blbůstka, řeknete si, ale z pohledu programátora opět docela dřina veškeré dialogy takhle pěkně zkoordinovat.

Mouchy


Podzimní rybaření
Podzimní rybaření

Abych jen nechválil do nebe, i ve Stardew Valley se najde pár nelogičností a chybek. Na žádný závažný bug jsem ale ani za cca 40 hodin čistého času hraní nenarazil a jelikož se jedná o indie hru, i kdybych nějaký našel a nahlásil, je pravděpodobné, že do pár týdnů zmizí. Trochu šílím, když vypustím ze stodoly dobytek a pak se snažím podojit krávy a kozy, které stojí na stejném čtverci. Hra vezme v potaz pouze první entitu a snaží se na ni moji akci opakovaně aplikovat, takže pokud chci něco vymačkat i z té druhé, musím dobytek rozehnat, což je ve větším hospodářství docela opruz. Dál bych našel pár věcí, které člověka nutí poškrábat se na hlavě a přemýšlí, proč právě něco tak zřejmého hra neumožňuje. Například z obilí není možno umlít mouku. Ta je ale potřeba na některé recepty, takže i přesto, že pěstujete obilí, mouku si musíte koupit v obchodě. Dále úplně nechápu domácí zvíře. Máte možnost mít na farmě psa nebo kočku. Pokud skrze krmení a mazlení dosáhnete dostatečně vysoké oblíbenosti, bude to mít vliv při závěrečném vyhodnocení po dvou herních letech. Jinak ale zvíře vůbec nic nedělá, přitom prostor pro ně tu je. Na farmu vám například občas přiletí vrána, která má v úmyslu si pochutnat na vaší úrodě. Plodiny se sice dají ochránit stavbou strašáků, ale úplně klidně by je mohlo zahánět i zmíněné zvíře. Vývojář tuhle část ospravedlňuje tím, že chtěl, aby měl hráč v počátcích, kdy ještě nemá žádná hospodářská zvířata, na farmě trochu živo. Pokud ale tlačíte na pilu, je po roce na farmě tak živo, že kočka nebo pes není pro samý život málem ani vidět. Znovu ale zmiňuji, že za celou hrou stojí jediná osoba, takže případná přítomnost chyb, kdyby nějaké byly, je ospravedlnitelná. Krásně se tak ukazuje, že čím víc lidí na projektu dělá, tím je větší prostor pro chyby. Viď, Bethesdo?

Shrnutí


Nehorázně návyková čas žeroucí oddechová kombinace strategie a RPG, která člověka vtáhne a už jej nepustí. Z počátku jsem ji za 14 EUR považoval za předraženou, ale pokud použiju svůj oblíbený přepočet na cenu za hodinu strávené zábavy, cena je více než příznivá. Navíc vydavateli (Chuckle Fish) a zprostředkovateli (Steam, GOG) jde jen velice malé procento, takže většina výdělku jde skutečně člověku, který si jej zaslouží. A to ani raději nezmiňuji, že dlouhodobý plán zahrnuje i multiplayer. Spoustu věcných dotazů a plánů do budoucna si můžete sami přečíst přímo na stránkách Stardew Valley nebo na Redditím AMA, které ConcernedApe zodpovídal začátkem tohoto týdne.