Disassembler

Artificial intelligence is no match for natural stupidity.
30říjen2011

Recenze: RAGE


RAGE

Vezměte jeden díl Falloutu, polovinu Red Faction: Guerilla a špetku Borderlands. Nahažte do hrnce, nechte vyvařit volnost pohybu a kvalitní příběhy. Přímíchejte trochu Quake nebo Doomu, co máte zrovna po ruce. Na závěr dochuťte snítkou Bluru. Naservírujte jednu porci a zbytek za neustálého pomalého míchání vylejte do záchodu. Tak chutná RAGE.

Příběh


Detail Arch suitu
Detail Arch suitu

Jelikož je RAGE postapokalyptická hra, je třeba nejdříve zmínit onu apokalypsu. V roce 2029 na Zemi dopadl meteorit Apophis a obrátil celý svět vzhůru nohama. Lidstvo, v té době na technologickém vrcholu, nenapadlo nic lepšího, než svoji elitu šoupnout do ledniček v podobě Arch, kde přečkají nejhorší. Příběh hlavního hrdiny, někdejšího mariňáka Nicholase Raina, začíná po probuzení ze stáze právě na jedné z těchto Arch. Zanedlouho potom zjistí, co hrozného se po dopadu meteoru stalo se Zemí a jejími obyvateli, a později také co se stalo s ostatními Archami. Během svého putování po pustinách zažije pár krušných chvil při přestřelkách s bandity a mutanty a při automobilových honičkách, ale nakonec vše dobře dopadne. Pravděpodobně.

Iluze volnosti


Pustiny - otevřené prostranství
Pustiny - otevřené prostranství

Zpracování příběhu je ovšem na hru takového formátu naprosto otřesné. Hra se systémem questů tváří trochu jako RPG, nicméně jiný úkol než „Vystřílej oblast / dones předmět“ dostanete jen velmi vzácně. Dialogy, tedy pardon, monology postav jsou velmi předvídatelné, stejně jako celá příběhová linie. Rozsáhlé pustiny sice prozkoumávat na vlastní pěst můžete, ale nenajdete žádnou lokaci, do které byste dříve nebo později nebyli dovedeni v rámci úkolu. Nezřídka jste některé lokace nuceni navštívit opakovaně, a když už ji jednou projdete až kam vás quest zavede, nemáte možnost jít zpátky jinou cestou, než tou, kterou jste právě přišli. Aby toho nebylo málo, hra vám často nepovolí přeskočit ani blbou bednu nebo zábradlí, a to ani přesto, že je vám sotva po kolena. Tajná místa tu existují pouze ve formě zamčených dveří, u kterých vám stačí upilovat zámek snadno dostupným lock grinderem. Jedná se tedy opět o koridorovku, tentokrát ale chytře zamaskovanou iluzí otevřeného prostranství.

Akce


Nepřátelé jsou vždy svolní k ráně pažbou
Nepřátelé jsou vždy svolní k ráně pažbou

Id Software je velmi špatným vypravěčem. Carmackovi chlapci by se tedy mohli alespoň blýsknout tím, co jim jde dobře už bezmála dvacet let. Naštěstí je RAGE hlavně akční hra, takže prostor k předvedení svých dovedností si ponechali slušný. Přestřelky jsou zpracovány pěkně, je k dispozici nemalý výběr zbraní i nábojů, uspokojivý počet nepřátel, z nichž někteří se chovají dostatečně nepředvídatelně na to, aby byla zábava je kosit po tuctech. I přes to všechno je té akce na rok 2011 prostě málo. Umělá inteligence sice vykazuje známky jakéhosi pokusu o inteligenci, ale NPC se občas kryjí tak, že nejsou vůbec skryta a ochotně nabíhají přímo před hlaveň či pažbu. Chybí environmentální objekty jako například výbušné barely, radioaktivní jezírka či jiné, s jejichž pomocí je krveprolití radostí. Celá hra je navíc i na nejtěžší obtížnost až triviálně jednoduchá, za což může hlavně trend chybějícího health baru a samoléčení. Připočtete-li k tomu možnost okamžitého léčení bandážemi a autoresuscitace v případě úmrtí, stáváte se prakticky nesmrtelnými. V případě paže vytrénované na akčních hrách z minulého desetiletí není vůbec problém projít celou hru s prvními dvěma až třemi zbraněmi, které dostanete (pistole, brokovnice, wingstick)

Destruction Derby


Autíčka v Rocket rallye
Autíčka v Rocket rallye

Zajímavým a od id Software vcelku neočekávaným prvkem jsou autíčka a vše kolem nich. Časté přesuny ve vozidle, přestřelky a případně i závody a jiné automobilově-střelecké soutěže tvoří podstatnou část hry a tvůrci si na ní rozhodně dali záležet. Závody a přestřelky jsou po nějaké době repetitivní, ale přesto stále zábavné a dobře zpracované. Vlastní vozidlo si můžete ve městech upravovat a vylepšovat a následně se s ním účastnit různých utkání, za které získáváte peníze nebo další body na úpravu auta. Nepřátelská vozidla samozřejmě můžete potkat i mimo trať - v pustině. Nic se tedy nevyrovná bezpečí poskytovanému stodvaceti milimetry pancíře a dvěmi rotačními kulomety, případně raketometem. A když vám dojdou náboje, vaše auto neváží několik tun pro nic za nic.

Grafické zpracování


Hra světel a stínů.. a nábojů
Hra světel a stínů.. a nábojů

Na co si ale rozhodně nemohu stěžovat je grafika. idTech 5 vypadá na skutečně dotažený engine a díky MegaTexturingu (resp. Virtual Texturingu) je v něm možno vytvářet opravdu uvěřitelná prostředí. Sice se v RAGE občas najde místo, kde tvůrci texturu zneužili k tomu, aby do ní vpašovali nějaký jednoduchý, atmosféru dokreslující předmět namísto toho, aby jej skutečně vymodelovali a vložili jako trojrozměrný objekt, ale to už bych vyzdvihoval opravdu malichernosti. Práce s částicovými efekty je odvedena kvalitně, takže výbuchy a kouř vypadají opravdu impozantně a spolu s vhodně nasvětleným prostředím a slušným HDR skvěle dokreslují celkový vizuální požitek. Také by nemělo zapadnout, že bezproblémové hraní je možné až od prvního patche, který opravuje spoustu problémů s načítáním a zobrazováním textur na starších grafických kartách.

Shrnutí


RAGE je klasická oldschoolová střílečka trpějící většinou neduhů moderních her. Na první pohled rozsáhlý a graficky velmi propracovaný svět je pouze zástěrkou pro průměrnou akční koridorovku. Příbeh je velmi jednoduchý a zdá se být nedokončený. Chybí jakákoliv přidaná hodnota nebo nestandardní herní mechanika. Pouze autíčka a na dnešní dobu lehce nadprůměrná akční část dělí RAGE od toho, aby bylo jen další ze série interaktivních filmů.