Před nějakou dobou jsem kývnul na správcování sítě v jednom hotelu nedaleko Brna. Předchozí správce se o síť údajně nedokázal uspokojivě postarat. Jelikož celý hotel bere konektivitu ze standardní komerční přípojky velkého provozovatele telekomunikačních služeb, tu a tam se občas stalo, že vinou nějakého veselého zavirovaného zařízení na síti byla služba omezena nebo úplně pozastavena. Majiteli po nějakém čase došla trpělivost a mým novým úkolem tedy bylo dát to tam trochu do kupy a viníka vyhledat a zničit. Říkal jsem si, že nejprve provoz trochu zafiltruju a když to nepomůže, vytáhnu těžší kalibr v podobě inspekce paketů. K tomu jsem naštěstí nedošel, takže následující článek bude zejména souhrnem všelijakých služeb a jejich portů, které na veřejných sítích můžete potkat.

číst dále… žádný komentář

V článku o blogískovém faceliftu jsem zmiňoval, že mi JavaScriptové dotykové a klikací eventy při výrobě nového vzhledu blogu poněkud napálily kudrlinku. Google Analytics sice tvrdí, že na mém blogu tvoří přístupy z mobilů, tabletů a jiných osahávacích zařízení jen 6 % návštěvnosti, ale to může taky znamenat, že mé stránky byly tak nepoužitelné, že na ně ze smartphonů nikdo nechtěl přistupovat. Teď už se na mobilních zařízeních zobrazují celkem obstojně, takže si konečně můžu pobrečet, čím jsem si při vývoji prošel a jak ony dotykové události vlastně fungují.

číst dále… žádný komentář

Nebojte se, žádná velká magie s RouterOSem se nekoná. MikroTiky bohužel umí certifikáty vyměňovat jen pomocí nestandardizovaného SCEP. Let’s Encryptí ACME vůbec neumějí a skriptovací jazyk RouterOSu je natolik strašný a omezený, že se v něm reálně žádný jednoduchý ACME klient vyrobit nedá. Popíšu tedy, jak tyto nedostatky obejít pomocí linuxového stroje a mého oblíbeného ultralehkého Let’s Encrypt ACME klienta v kombinaci se SSH a Apache HTTP Serverem. Tyto komponenty budou dělat celou špinavou práci a RouterOS už si jen přijde k hotovému. Samozřejmě je podobnou anabázi možno absolvovat i s Windows Serverem, ale já mám daleko radši servery linuxové, takže budu operovat s tím, co mám k dispozici.

číst dále… 5 komentářů

Víte, jak se pozná, že se Disassembler nenudí? Články vycházejí jednou za tři měsíce. Zato jsem ale konečně překopal ksicht i útroby svého webu, což bylo už hezky dlouho potřeba. Prošel jsem si u toho několika různými fázemi vývoje webových aplikací (popírání, hněv, smlouvání, deprese, smíření) a zjistil, že mě takové věci po těch všech letech už opravdu nebaví. Nakonec jsem skončil tam, kde jsem začal, akorát o trochu lépe, čistěji a štíhleji.

číst dále… 1 komentář

No dobře, import rovnou na Dovecot server to tak úplně není, nicméně postup, který v článku popíšu, zajistí částečnou automatizaci skrze konverzi do mbox formátu a ušetří hromadu času. V případě, že migrujete klientskou schránku z jiného hostingu nebo třeba jen z POP3 na IMAP, nejpřímočařejší postup je asi nasměrovat téhož mailového klienta do starého i nové umístění zároveň a myškou maily postupně přetahat. Za předpokladu, že je použita nějaká příčetná aplikace mailového klienta, není na tomto postupu v zásadě nic špatného. Pokud ale potřebujete přetahovat firmu o padesáti nebo více zaměstnancích, brzo vás to přestane bavit.

číst dále… žádný komentář